Hypotéky znovu lehce zdražují. Co dnes znamená sazba 4,9 %?

Aktualizováno: 10. 9.
Hypoteční trh po období zlevňování znovu lehce přibrzdil a průměrná sazba nových hypoték se v červenci dostala na 4,9 %. Jak velký rozdíl může taková změna udělat v měsíční splátce, proč přesto zájem o hypotéky zůstává vysoký a co by měl člověk zvážit, než se dnes rozhodne pro koupi nemovitosti na úvěr?

Ještě před několika měsíci to vypadalo, že bychom se mohli postupně vracet k levnějším hypotékám. Úrokové sazby klesaly a zájem lidí o financování bydlení rostl. Jenže hypoteční trh není výtah, který jede jednoduše pořád jedním směrem. V červenci 2026 se průměrná realizovaná sazba nových hypoték zvýšila na 4,90 %, zatímco v červnu byla 4,79 %. Před rokem přitom činila 4,53 %. Na první pohled se může zdát, že rozdíl několika desetin procentního bodu nestojí za řeč.
U hypotéky ale několik desetin procentního bodu znamená peníze. A někdy poměrně hodně peněz. Současně ale není důvod propadat dojmu, že se hypoteční trh zastavil. Banky a stavební spořitelny poskytly v červenci nové hypotéky bez refinancování za 30,8 miliardy korun. Za prvních sedm měsíců roku pak objem nových hypoték dosáhl přibližně 247 miliard korun, což je o 67 miliard více než ve stejném období loňského roku. (ČBA Monitor)
Takže co se vlastně na trhu děje?
Čtyři desetiny procentního bodu, které nejsou jen číslo
Pojďme si rozdíl mezi 4,53 % a 4,90 % převést do běžného života. Vezměme si například hypotéku 3,5 milionu korun na 25 let. Při úrokové sazbě 4,53 % vychází orientační měsíční splátka přibližně na 19 500 Kč. Při sazbě 4,90 % už je to přibližně 20 260 Kč. Rozdíl tedy činí zhruba 740 Kč měsíčně.
To samo o sobě možná nevypadá dramaticky. Jenže za rok je to téměř 9 000 Kč. A pokud bychom stejný rozdíl sazeb drželi po celou dobu splácení, dostáváme se k částce v řádu stovek tisíc korun.
Samozřejmě, takový výpočet není předpovědí skutečných nákladů hypotéky. V praxi se sazba mění při refixaci, záleží na délce fixace, podmínkách konkrétní banky, pojištění, poplatcích a dalších okolnostech. Ale jako ilustrace je velmi užitečný.
Úroková sazba není jen číslo v nabídce banky. Je to jedna z věcí, která každý měsíc odchází z rodinného rozpočtu.
A právě proto má smysl porovnávat nabídky a nebrat první hypotéku, kterou vám někdo nabídne.
Proč hypotéky znovu zdražují?
Za růstem sazeb nestojí pouze samotné banky. Hypoteční sazby jsou ovlivňovány mimo jiné vývojem úrokových sazeb na finančním trhu a očekáváním dalšího vývoje. Česká národní banka v červnu zvýšila svou dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 % a při svém následném jednání ji ponechala na této úrovni. ČNB zároveň upozorňuje na pokračující růst cen nemovitostí a na dynamiku úvěrů. (Česká národní banka)
Česká bankovní asociace uvádí, že červencová průměrná sazba nových hypoték 4,90 % byla stále relativně nízko ve srovnání s tím, jak by se vzhledem k tržním sazbám mohla vyvíjet. Současně ale banky začaly postupně přenášet vyšší tržní úroky do svých hypotečních sazeb. (ČBA Monitor)
Pro klienta je ale možná důležitější jiná věc. Není potřeba sledovat každý den rozhodnutí ČNB nebo vývoj swapových sazeb. Stačí vědět, že hypotéky nejsou automaticky na cestě ke čtyřem procentům nebo ještě níže. Pokud dnes někdo plánuje koupi nemovitosti, měl by počítat s tím, že sazba kolem pěti procent není v současné době nic mimořádného.
Přesto se nemovitosti stále kupují
Tady je zajímavá věc. Kdyby vyšší úrokové sazby znamenaly automaticky konec zájmu o nemovitosti, červencová čísla by vypadala úplně jinak. Nové hypotéky bez refinancování dosáhly v červenci objemu 30,8 miliardy korun. Meziměsíčně sice jejich objem klesl o 16 %, ale podle ČBA šlo z velké části o běžný sezonní pokles. Po očištění o sezonní vlivy zůstaly objemy přibližně na červnové úrovni. (ČBA Monitor)
A ještě zajímavější je pohled na celý rok. Za prvních sedm měsíců roku 2026 banky poskytly nové hypotéky za zhruba 246,6 miliardy korun, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo přibližně o 67 miliard méně. (ČBA Monitor)
To znamená, že lidé stále chtějí kupovat nemovitosti a jsou ochotni je financovat hypotékou.
Proč? Protože potřeba bydlení nezmizela. Mladá rodina, která potřebuje větší byt, nebude čekat pět let jen proto, že možná jednou budou hypotéky o procento levnější. Člověk, který prodává svůj byt a potřebuje koupit dům, zase nemůže rozhodnutí odložit donekonečna. A svou roli hraje také samotná cena nemovitostí. Pokud nemovitosti dále zdražují, čekání na výrazně levnější hypotéku nemusí být automaticky výhodnější.
Levnější hypotéka nemusí znamenat levnější bydlení
Tohle je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by měl člověk při rozhodování pochopit. Představme si dvě situace. V prvním případě koupíte byt za 6 milionů korun a získáte hypotéku s úrokem 4,5 %. Ve druhém případě si řeknete, že počkáte, až hypotéky zlevní třeba na 3,5 %. Jenže mezitím cena stejného bytu vzroste například o deset procent. Najednou stojí 6,6 milionu. Hypotéka je sice levnější, ale potřebujete si půjčit o 600 tisíc korun více.
Proto není možné rozhodnutí o koupi nemovitosti založit pouze na otázce „Jaká je dnes úroková sazba?“
Stejně důležitá je cena nemovitosti, výše vlastních prostředků, délka splatnosti, vaše příjmy a především to, jakou splátku jste schopni dlouhodobě bezpečně zvládnout.
Kolik vlastních peněz budete potřebovat?
Další věcí, kterou je potřeba při dnešní koupi počítat, je vlastní kapitál. Česká národní banka má aktuálně horní hranici ukazatele LTV na 80 % hodnoty zastavené nemovitosti. Pro žadatele mladší 36 let, kteří pořizují vlastní bydlení, může být hranice 90 %. Nad tuto hranici mohou banky poskytovat úvěry pouze v rámci povolených výjimek. (Česká národní banka)
Zjednodušeně řečeno:
Pokud kupujete nemovitost za 5 milionů korun a banka vám poskytne 80 % LTV, potřebujete mít přibližně 1 milion korun vlastních prostředků. U nemovitosti za 7 milionů už je to přibližně 1,4 milionu korun. A tím výčet nákladů nemusí končit. Je potřeba počítat také s rezervou na vybavení, rekonstrukci, stěhování, případné právní a další náklady. Proto bych při plánování hypotéky nikdy nevycházel z otázky:
„Kolik mi banka půjčí?“ Mnohem důležitější otázka zní:
„Kolik si mohu půjčit, abych měl i po zaplacení hypotéky stále normální život?“
Banka vám může půjčit více, než je rozumné
Tohle je věc, na kterou bych upozornil především mladší kupující. Bankovní výpočet úvěruschopnosti je důležitý, ale není to totéž jako váš osobní finanční plán. Banka posuzuje příjmy, výdaje a další závazky podle svých pravidel. Vy ale víte, kolik skutečně stojí váš život. Víte, kolik utratíte za auto, děti, dovolenou, energie, opravy domu nebo běžné výdaje. A především víte, co by se stalo, kdyby jeden z partnerů na několik měsíců přišel o část příjmu. Proto bych se při koupi nemovitosti nesnažil dostat hypotéku na maximum, ale spíš hledal hranici, při které budete mít ještě dostatečnou finanční rezervu. Hypotéka je závazek na dlouhé roky. A život se za těch dvacet nebo třicet let může změnit několikrát.
Dnes už není dobré spoléhat na to, že hypotéky určitě rychle zlevní
Často slýchám otázku: „Nemáme ještě počkat? Vždyť sazby určitě půjdou dolů.“
Možná ano. Ale stejně tak mohou nějakou dobu zůstat kolem současných hodnot. A nikdo dnes nemůže seriózně slíbit, že za šest měsíců bude hypotéka například o jeden procentní bod levnější. Česká národní banka ostatně v současnosti svou měnovou politiku nastavuje s ohledem na inflační rizika, vývoj úvěrů, růst mezd, spotřebu domácností i ceny nemovitostí. Na svém posledním rozhodnutí ponechala repo sazbu na 3,75 % a další postup podmiňuje vývojem nových dat. (Česká národní banka)
Proto bych dnes při rozhodování nevsázel na jedinou kartu:
„Počkám, až budou hypotéky levnější.“
Lepší je udělat si několik scénářů.
Co když sazba zůstane kolem 5 %?
Co když za dva roky klesne?
Co když naopak ještě trochu vzroste?
A hlavně: dokážu svou hypotéku bez problémů splácet i v méně příznivém scénáři?
Pokud ano, je vaše finanční situace pravděpodobně podstatně zdravější.
Fixace není jen otázka nejnižší sazby
Při sjednávání hypotéky se také rozhodujete, na jak dlouho si úrokovou sazbu zafixujete. A právě tady lidé někdy udělají chybu, když se dívají pouze na nejnižší aktuální nabídku. Krátká fixace může být zajímavá pro člověka, který očekává pokles sazeb a zároveň má dostatečnou finanční rezervu. Delší fixace zase přináší větší jistotu, protože víte, jaká bude vaše splátka po delší dobu. Ani jedno ale není univerzálně nejlepší řešení. Hypotéka by měla odpovídat konkrétní situaci člověka, nikoliv tomu, co je právě populární na trhu. A stejně jako u samotné sazby platí, že nejnižší číslo nemusí být automaticky nejlepší nabídka.
Co bych tedy udělal na místě člověka, který chce dnes koupit nemovitost?
Především bych si oddělil dvě věci. První je samotná nemovitost. Druhá je způsob jejího financování. Nejdříve bych si řekl, co skutečně potřebuji koupit. Jakou nemovitost hledám, v jaké lokalitě, jakou potřebuji velikost a jaké jsou moje dlouhodobé plány. Potom bych řešil financování. Zjistil bych, kolik mám vlastních peněz, jak velkou rezervu si potřebuji ponechat a jakou měsíční splátku dokážu bezpečně zvládat. A teprve potom bych porovnával konkrétní hypotéky. Ne obráceně. Není totiž dobré začít větou:
„Banka mi půjčí šest milionů, tak se podívám, co za šest milionů koupím.“
Rozumnější je začít otázkou:
„Jaké bydlení potřebuji a jak ho mohu financovat tak, aby mě hypotéka nepřipravila o finanční klid?“
Hypotéky nejsou levné, ale ani nejsou mimořádně drahé
Při pohledu na dnešní sazbu 4,9 % může člověka napadnout, že hypotéky jsou stále velmi drahé. Záleží ale na tom, s čím je porovnáváme. Průměrná sazba nových hypoték byla v roce 2024 podle ČBA 5,07 %, v roce 2025 klesla na 4,58 % a v červenci 2026 se dostala na 4,90 %. Historicky jsme přitom zažili i období výrazně levnějších hypoték – například v lednu 2021 byla průměrná sazba podle Hypomonitoru pouze 1,95 %. Naopak v prosinci 2022 dosáhla 5,98 %. (ČBA Monitor)
Člověk, který si pořizoval hypotéku v době sazeb kolem dvou procent, dnes samozřejmě vnímá pětiprocentní sazbu jako vysokou. Jenže kdo si kupuje nemovitost dnes, musí vycházet z dnešních podmínek. A právě proto nemá příliš smysl čekat na návrat do doby, která už možná nebude stejná.
Co tedy říká červencových 4,9 %?
Podle mě především to, že hypoteční trh se nezastavil, ale zároveň už není možné počítat s jednoduchým pokračováním poklesu sazeb. Průměrná sazba nových hypoték vzrostla z 4,79 % na 4,90 %. Nové hypotéky bez refinancování v červenci dosáhly 30,8 miliardy korun a za prvních sedm měsíců roku se jejich objem dostal téměř na 247 miliard. Trh tedy zůstává silný, přestože financování není levné. (ČBA Monitor)
Pro člověka, který dnes kupuje nemovitost, bych z toho vyvodil jednoduchý závěr:
Nekupujte nemovitost jen proto, že se bojíte, že zítra bude dražší. A stejně tak neodkládejte koupi jen proto, že doufáte v levnější hypotéku.
Podívejte se na celý obrázek.
Na cenu nemovitosti. Na vlastní prostředky. Na výši hypotéky. Na měsíční splátku. Na délku splatnosti. Na délku fixace. Na svou finanční rezervu. A hlavně na to, jestli budete schopni hypotéku pohodlně splácet i v době, kdy se něco ve vašem životě změní. Protože dobrá hypotéka není ta s nejnižší sazbou na papíře. Dobrá hypotéka je ta, která vám umožní bydlet a přitom normálně žít.
Poznámka: Článek vychází z aktuálních údajů dostupných k 10. září 2026. Průměrná sazba 4,90 % představuje realizovanou sazbu nových hypoték podle ČBA Hypomonitoru za červenec 2026. Konkrétní nabídka banky se může lišit podle bonity klienta, výše úvěru, LTV, délky fixace a dalších podmínek. Uvedené modelové splátky jsou orientační výpočty a nezahrnují případné další náklady spojené s úvěrem. Upravené Ai.



Komentáře